Když psi močí na hady a Stormtrooper volá domů

Je to sotva pár dnů, co jsem zde lehce zklamaně psala o tom, jak se mi nedaří sehnat jistou knihu. Povzdechla jsem si, zafňukala a život šel dál. Jenže jak se ukázalo, souhra náhod občas i mně nějaké to pěkné překvapení přihraje a tak jsem si zase tak trochu vyhodila z kopýtka.

Matrix recesed - Robertski Brothers (43,-)

Hadi a náušnice - Hitomi Kanehara (149,-)

Zlá hodina - Gabriel José García Márquez (43,-)

(Fotka je špatná, nelíbí se mi, ale jednu z těch knih jsem později darovala, takže se musím smířit s tím, jak to (ne)vyšlo a nechat to tak.)

V pondělí mě poslali na rentgen plic, další krevní testy a vůbec to byl takový ten den, kdy vidíte víc doktorů a sestřiček, jak normálních lidí. Zase jsem se nedozvěděla, co se mnou vlastně je (i když v době, kdy článek píši, to už vím), z prstu mi nechtěla po jednom z odběrů přestat téct krev, z nedostatku cukru jsem se klepala jak sulc a vůbec jsem se cítila tak nějak mizerněji, než jak mizerně jsem se jako pacient po čtyřech týdnech skutečně měla cítit. Takže to chtělo bolestné.

Ve skutečnosti jsem ale nechtěla dělat radost sobě, nýbrž někomu jinému. Všimla jsem si, že se vyprodává první vydání Zlé hodiny za směšných pár korun, a i když Márqueze osobně vůbec nemusím a jeho obecné popularitě příliš nerozumím, věděla jsem, že někomu to radost udělat může. A skutečně udělalo, za což jsem ráda. Strašně ráda dávám knihy, které seženu čistě náhodou za hubičku. Líbí se mi, jakou mají druzí radost, že na ně myslím, i když nemusím a nedělám to jen proto, že to nějaký blb zapsal kdysi do kalendáře.

A protože jsem měla čas, rozhodla jsem se věnovat nějakou tu hodinu na další náhodné prolézání všech možných koutů a zákoutí, polic a hromádek, prostě veškerého prostoru, kde se nacházely knihy. Nevím jak to dělám, ale v knihkupectví ztratím vždy pojem o čase a tak do něj nejraději chodím sama. Líně se valím uličkou a zkoumám očima každý hřbet, což občas přináší i ovoce a nikdo mě při tom nervózně nepopohání. (Vlastně vůbec obecně nejraději nakupuji sama.)

Tentokrát jsem si vystopovala za pár korun Matrix Recesed - útlou knížečku obsahující parodii na zelená písmenka. Když jsem ji vídala na síti, vždy jsem si ji představovala úplně jinak, ale ono je to kupodivu takové... roztomilé cosi, co i kdyby byla úplná pitomost, podívání se na to bude vždycky moc fajn. Už teď se těším, až tu malou brožurku otevřu a nechám se pohltit textem.

A jak jsem psala v úvodu, ještě nedávno jsem fňukala nad absencí Hadi a náušnice, knihou, která mi chyběla do sbírky. Nakonec ji ale mám, sehnala jsem ji. Nevím sice, jestli ji vůbec někdy otevřu, ale jsem hrozně ráda za to, že ji mám a mohu ji přišoupnout ke všem těm ostatním na asijské poličce. Tohle je asi věc, kterou moc lidí nepochopí, ale věřte, že v mém světě toto vlastnictví dává smysl a ve mně probouzí neskonalou radost.

Přímý kontakt - Karen Traviss (59,-)

A jako takový bonus se musím pochlubit ještě s jednou drobností. Byť trochu neplánovaně, navštívila jsem dnes po dlouhé době Levné knihy. Je sice pravda, že se v jejich internetovém sortimentu nachází pár kousků, které bych vážně chtěla, ale v pobočce kam chodím, je neseženu. Proto ani nemám potřebu tam v posledních měsících zavítat. Jenže dnes jsem musela do školy kvůli testu z účetnictví, který jsem dokončila tak trochu mimo časový rozvrh, takže jsem měla hodinu a půl na zabití, než mi jelo něco domů. Vlezla jsem tedy do Levných knih a nic zajímavého nenašla. Tedy až do chvíle, kdy jsem se dostala do zadních prostor a narazila na Přímý kontakt ze SW řady. Víte, na starých filmech jsem vyrůstala, milovala je, hry hrála do zblbnutí. A i přes pestrou paletu postav jsem si ze všeho nejvíce oblíbila Stormtroopery. Většina SW knih mě moc neláká a to ani za těch pár korun, ale pokud tam jsou tito hvězdní pěšáci, chci to. Navíc jsem právě po této sérii už nějakou dobu pošilhávala a teď mám takový první výkřik do tmy, že bych mohla zrealizovat kompletní kup.