neděle 20. března 2016

#3 Co život dal a vzal (prosinec 2015/leden 2016)

Nějak to uteklo, že? Už je březen a já se pořád nějak nemám k tomu, abych pořádně fungovala. Nebudu se tu omlouvat a vymlouvat - čas by se určitě našel a i ta chuť - ale snad to znáte také, že sednete ke klávesnici a... nic. Vážně obdivuji ty, co mají dostatek entusiasmu, aby zvládali přispívat třeba i jednou týdně a přitom jejich články zůstaly stejně kvalitní. Mně se třeba můj poslední článek nelíbí, ale co s tím nadělám, když se mi ho přepsat nedaří?

Na jednu stranu mě vždy hrozně těší, když tu jsem aktivní a můžu se hrdě poplácat po rameni, ale ruku na srdce - jak často se to děje? Kór teď, když se blíží ukončení další etapy mého života. Takže to se mnou ještě vydržte a já se nějak zkusím polepšit a alespoň párkrát do měsíce se třeba i ozvu, i když to asi nebude příliš ze čtenářského života - prostě nečtu. VŮBEC. Hlavně že knihy kupuji i tak. Elektronicky jsem se zabejčila, že dokud nedočtu Cestu krve II, nikam se nehnu, což je komplikace, protože mi to dělá úplně stejný problém, jako když jsem to četla poprvé. A co se papírových knih týče... Dá se říct, že se snažím donutit dočíst to, co mám rozečtené (cca 7 knih), přičemž se nedá říct, že by mě něco z toho vyloženě lákalo.

neděle 13. března 2016

Předsmrtný záchvat (prosinec 2015)

(No neke. Fakt. Článek. Nevěřím tomu já, tak jak můžete vy. :3 )

Popravdě už si ani nevzpomínám, proč jsem článek nazvala "Předsmrtný záchvat", ale dejme tomu, že se to asi týkalo trvalého odchodu roku 2015 z tohoto světa. Ten rok je pryč a už se nikdy nevrátí. Tedy pokud někdo nevynalezne stroj času a lidé hromadně nezačnou cestovat do minulosti. (I když, kdo by chtěl zrovna do roku 2015?)

Jak tedy vypadal prosince z pohledu mě, jakožto čtenáře? Řekněme to tak, že dokud jsem chodila do práce, četla jsem poměrně dost. Jakmile jsem ale jednoho dne přišla domů a dala nohy na stůl s vědomím, že už nikam příští týden nemusím, spadl mi řetěz, který se mi vlastně ještě stále nepodařilo nahodit.


Stříbrná relikvie - Patricia Briggs (ebook)
Říční znamení - Patricia Briggs (ebook)
Spálená mrazem - Patricia Briggs (ebook)
Bitva o labyrint - Rick Riordan (ebook)
Poslední z bohů - Rick Riordan (ebook)

čtvrtek 14. ledna 2016

(Nejen) naježeno

(Všimněte si těch světýlek vzadu. Jo, jsem pozér. Ale nestydím se za to.)

Včera jsem absolvovala poslední zkoušku semestru, takže si teď dávám dva či tři dny oraz, kdy nebudu vůbec na nic z mých povinností myslet a ani nic dělat. Budu se jen válet, válet a válet, a tak mě napadlo, že bych konečně mohla napsat i něco aktuálnějšího na blog.

Snad není vášnivého čtenáře, kterého by kdy urazilo, že z balícího papíru vytáhl knihu. Ani já nejsem výjimkou. Ale protože mám dost široké čtenářské pole působnosti a jednou za pár let se zaměřím na zcela nové autory, nikdo neriskuje hloupý tah slepého nadělování, a proto jsem každoročně žádána o seznam toho, co by mi udělalo radost. Proto, aby to bylo alespoň trochu napínavé, ony seznamy bývají skutečně(!) dlouhé. Přesto ale, že se většinou jedná o desítky položek, pokud naleznu pod změtí zelených větví alespoň tři balíčky, beru to prakticky jako zázrak. Letos se ovšem událo něco neočekávaného a knižně se rozdal i ten Ježich, od kterého bych to ani v nejmenším nečekala. (Tedy čekala, ale nečekala bych, že se TAK rozšoupne.)


pátek 8. ledna 2016

Černá díra v čase (listopad 2015)

Nevím proč to prostě dělám, ale poslední čtvrtrok vždy napíši článek a pak ho neuveřejním, byť už k němu třebas ani nemám co dodat. Takže si užijte další ztráty a nálezy. Snad už v záložce konceptů nic dalšího nevyhrabu.

Jen aby se neřeklo, a taky abych měla pro každý měsíc alespoň nějakou tu poznámku, rozhodla jsem se Vás osvítit v otázce mé čtenářské absence během listopadu. Tím spíš, když jsem předešlý měsíc básnila o tom, jak opět začínám číst.

neděle 3. ledna 2016

#2 Co život dal a vzal (říjen/listopad 2015)

A jak jsem slíbila, mám tu pro vás i druhou várku vypíchnutých bodíků ze života, která vás možná nebude ani nijak zvlášť zajímat, ale mám zrovna psací náladu, tak mi to neberte. Jak rychle to vystavím po premiéře článku prvního ale netuším.

Pokud si dobře vzpomínám říjen utíkal příšerně pomalu a listopad zase neuvěřitelně rychle. Ani jsem se nenadála a už byl zase prosinec. Jak to, že ten letošní rok uběhl tak rychle? Připadá mi, jako včera, co jsem byla zapalovat na dušičky svíčky na hřbitově.

pátek 1. ledna 2016

#1 Co život dal a vzal (srpen/září 2015)

Že je zvláštní psát v lednu o srpnu či září? On ten článek skutečně právě v tu dobu vznikl, jen prostě nějak nevyšel na světlo světa. Byl jako Gloom - čekal na to, až mu zmizí Milášek. Berte to tak, že zvláštní věci se dějí neustále a že vás s největší pravděpodobností záhy čeká ještě i říjen a listopad. 

Už dlouho chodím a říkám si, že by nebylo vůbec na škodu trochu to tu rozšířit i o nějaké ty maličkosti z mého běžného života. Nic detailního, nic intimního, jen nějaké ty drobnosti, které mě potkaly a potěšily, nebo rozladily, a které by se, čistě teoreticky, mohly stát komukoliv. Přeci jen psát pořád dokola jen dva druhy článku, je trochu nuda. Takže, pokud vás tyto příspěvky zaujmou, děkujte Ely - růžové inspiraci.