#3 Co život dal a vzal (prosinec 2015/leden 2016)

Nějak to uteklo, že? Už je březen a já se pořád nějak nemám k tomu, abych pořádně fungovala. Nebudu se tu omlouvat a vymlouvat - čas by se určitě našel a i ta chuť - ale snad to znáte také, že sednete ke klávesnici a... nic. Vážně obdivuji ty, co mají dostatek entusiasmu, aby zvládali přispívat třeba i jednou týdně a přitom jejich články zůstaly stejně kvalitní. Mně se třeba můj poslední článek nelíbí, ale co s tím nadělám, když se mi ho přepsat nedaří?

Na jednu stranu mě vždy hrozně těší, když tu jsem aktivní a můžu se hrdě poplácat po rameni, ale ruku na srdce - jak často se to děje? Kór teď, když se blíží ukončení další etapy mého života. Takže to se mnou ještě vydržte a já se nějak zkusím polepšit a alespoň párkrát do měsíce se třeba i ozvu, i když to asi nebude příliš ze čtenářského života - prostě nečtu. VŮBEC. Hlavně že knihy kupuji i tak. Elektronicky jsem se zabejčila, že dokud nedočtu Cestu krve II, nikam se nehnu, což je komplikace, protože mi to dělá úplně stejný problém, jako když jsem to četla poprvé. A co se papírových knih týče... Dá se říct, že se snažím donutit dočíst to, co mám rozečtené (cca 7 knih), přičemž se nedá říct, že by mě něco z toho vyloženě lákalo.

Předsmrtný záchvat (prosinec 2015)

(No neke. Fakt. Článek. Nevěřím tomu já, tak jak můžete vy. :3 )

Popravdě už si ani nevzpomínám, proč jsem článek nazvala "Předsmrtný záchvat", ale dejme tomu, že se to asi týkalo trvalého odchodu roku 2015 z tohoto světa. Ten rok je pryč a už se nikdy nevrátí. Tedy pokud někdo nevynalezne stroj času a lidé hromadně nezačnou cestovat do minulosti. (I když, kdo by chtěl zrovna do roku 2015?)

Jak tedy vypadal prosince z pohledu mě, jakožto čtenáře? Řekněme to tak, že dokud jsem chodila do práce, četla jsem poměrně dost. Jakmile jsem ale jednoho dne přišla domů a dala nohy na stůl s vědomím, že už nikam příští týden nemusím, spadl mi řetěz, který se mi vlastně ještě stále nepodařilo nahodit.

Stříbrná relikvie - Patricia Briggs (ebook)

Říční znamení - Patricia Briggs (ebook)

Spálená mrazem - Patricia Briggs (ebook)

Bitva o labyrint - Rick Riordan (ebook)

Poslední z bohů - Rick Riordan (ebook)

(Nejen) naježeno

(Všimněte si těch světýlek vzadu. Jo, jsem pozér. Ale nestydím se za to.)

Včera jsem absolvovala poslední zkoušku semestru, takže si teď dávám dva či tři dny oraz, kdy nebudu vůbec na nic z mých povinností myslet a ani nic dělat. Budu se jen válet, válet a válet, a tak mě napadlo, že bych konečně mohla napsat i něco aktuálnějšího na blog.

Snad není vášnivého čtenáře, kterého by kdy urazilo, že z balícího papíru vytáhl knihu. Ani já nejsem výjimkou. Ale protože mám dost široké čtenářské pole působnosti a jednou za pár let se zaměřím na zcela nové autory, nikdo neriskuje hloupý tah slepého nadělování, a proto jsem každoročně žádána o seznam toho, co by mi udělalo radost. Proto, aby to bylo alespoň trochu napínavé, ony seznamy bývají skutečně(!) dlouhé. Přesto ale, že se většinou jedná o desítky položek, pokud naleznu pod změtí zelených větví alespoň tři balíčky, beru to prakticky jako zázrak. Letos se ovšem událo něco neočekávaného a knižně se rozdal i ten Ježich, od kterého bych to ani v nejmenším nečekala. (Tedy čekala, ale nečekala bych, že se TAK rozšoupne.)

Černá díra v čase (listopad 2015)

Nevím proč to prostě dělám, ale poslední čtvrtrok vždy napíši článek a pak ho neuveřejním, byť už k němu třebas ani nemám co dodat. Takže si užijte další ztráty a nálezy. Snad už v záložce konceptů nic dalšího nevyhrabu.

Jen aby se neřeklo, a taky abych měla pro každý měsíc alespoň nějakou tu poznámku, rozhodla jsem se Vás osvítit v otázce mé čtenářské absence během listopadu. Tím spíš, když jsem předešlý měsíc básnila o tom, jak opět začínám číst.

#2 Co život dal a vzal (říjen/listopad 2015)

A jak jsem slíbila, mám tu pro vás i druhou várku vypíchnutých bodíků ze života, která vás možná nebude ani nijak zvlášť zajímat, ale mám zrovna psací náladu, tak mi to neberte. Jak rychle to vystavím po premiéře článku prvního ale netuším.

Pokud si dobře vzpomínám říjen utíkal příšerně pomalu a listopad zase neuvěřitelně rychle. Ani jsem se nenadála a už byl zase prosinec. Jak to, že ten letošní rok uběhl tak rychle? Připadá mi, jako včera, co jsem byla zapalovat na dušičky svíčky na hřbitově.

#1 Co život dal a vzal (srpen/září 2015)

Že je zvláštní psát v lednu o srpnu či září? On ten článek skutečně právě v tu dobu vznikl, jen prostě nějak nevyšel na světlo světa. Byl jako Gloom - čekal na to, až mu zmizí Milášek. Berte to tak, že zvláštní věci se dějí neustále a že vás s největší pravděpodobností záhy čeká ještě i říjen a listopad. 

Už dlouho chodím a říkám si, že by nebylo vůbec na škodu trochu to tu rozšířit i o nějaké ty maličkosti z mého běžného života. Nic detailního, nic intimního, jen nějaké ty drobnosti, které mě potkaly a potěšily, nebo rozladily, a které by se, čistě teoreticky, mohly stát komukoliv. Přeci jen psát pořád dokola jen dva druhy článku, je trochu nuda. Takže, pokud vás tyto příspěvky zaujmou, děkujte Ely - růžové inspiraci.

Drobky

V posledním příspěvku do podrubriky "nakupuji" jsem psala něco o tom, že to bude pravděpodobně poslední nákup, který jsem do konce roku provedla. Nakonec jsem v listopadu zabrousila do obchodu ještě jednou, ale od té doby jsem skutečně už pro nic nešla. I když... (Teď jí došlo, že jeden z Ježichů pro ni něco objednával na prodejně Arrakisu a ona si tam nechala přihodit pro sebe i něco mimovánočního.)

Ve stínu sestry - Jane Fallon (53,-)

Jak se zbavit Matthewa - Jane Fallon (61,-)

Schovanka Eliza - Joan Aiken (61,-)

Abych to ale ospravedlnila, mé knihy jsou pouze dvě a jedna je narozeninový dárek. A co se fotky týče... Podívejte, celý listopad bylo hnusně, fotit nešlo a dnes už jsem to prostě vzdala a i když venku sněhoprší, prostě jsem to cvakla. Jak to vyšlo, tak to vyšlo. Ze světa kvůli tomu nepůjdu. Takže co že jsem to zase přitáhla domů?

Jeden zapomenutý článek (říjen 2015)

Ano, zapomněla jsem tento článek publikovat. Stane se. Ovšem v listopadu jsem naprosto nic, kromě pár povídek, nepřečetla, takže ten šílený rozsah berte jako satisfakci.

Tak to vypadá, že se mi po půlroce navrací ta pravá čtenářská nálada. Je to pozvolný proces, přesto ale cítím, že mám na čtení občas i skutečnou chuť. Nutno ale podotknout, že se teď snažím spíš knihy dočítat, než nově načínat, takže to pak i může někdy vypadat, že jsem toho přečetla víc, než co bude odpovídat skutečnosti. Ale to už tak u mě chodí.

Past na medvěda - Petra Neomillnerová (ebook)

Zmizelá - Gillian Flynn (ebook)

Prokletí Titánů - Rick Riordan (ebook)
Trápení - Richelle Mead

Syslení na zimu

Tak se stalo, že jsem zase nakupovala. Ale protože to bylo takové to nakupování po troškách, přišlo mi zbytečné věnovat každému zaběhnutí do knihkupectví po jednom článku. Jednak by to bylo dozajista nudné a jednak by se mi to ani nechtělo psát. Takže tu raději plácnu jeden delší a pro spoustu lidí nejspíš nezajímavý článek o tom, jak jsem si zase jednou rozšířila knihovnu.

A pokud se vám zdá fotka špatná, berte nebo nechte být. Byla jsem ráda, že jsem přes to zatažené nebe chytila alespoň pár slunečních paprsků. A pokud se vám zdá šejdrem, také to nechte plavat. Málem se mi to totiž nevešlo ani do "objektivu" mobilu.

Temné touhy - Kresley Cole (61,-)

Na vrcholu - Richelle Mead (89,-)

Sny - Richelle Mead (89,-)

Žár - Richelle Mead (89,-)

Stíny - Richelle Mead (89,-)

Odhalená - Richelle Mead (89,-)

Kočka v botách, Dům, co postavil Jack, Tři slepé myšky - Ed McBain (99,-)

Když to pořád není ono (září 2015)

Tak teď to tu bude asi vypadat, že jsem se celý měsíc jakožto čtenář absolutně flákala. Pravda to je ovšem pouze z půlky. Za celý měsíc jsem si odškrtla pouze jednu jedinou knihu (*ve skrytu duše poraženecky pláče*), to je pravda, ale nedá se říct, že bych vůbec nic nepřečetla. Přečetla. Ale od každého tak nějak trochu.

Zkřížené hnáty - Patricia Briggs (ebook)

28. září: Zatmění měsíce

Na jaře jsem tu psala, jak mi bylo docela líto, že jsem zmeškala zatmění slunce. Ne, že by se bez toho nedalo žít, ale proč se na nějaký ten nevšední úkaz nepodívat, že? No a něco podobného se odehrálo i dnes k ránu.

Nejsem si jistá, kolik lidí o tom vědělo, přeci jen to není tak "cool", jako v případě slunce, ale pokud jste to nezaregistrovali, okolo třetí až páté hodiny ranní probíhalo úplné zatmění měsíce. Já osobně šla spát a většinu z toho neviděla, ale našla jsem si na internetu čas, kdy se měl celý proces dostat do hlavní fáze a nastavila si budík tak, abych se mohla alespoň na ni kouknout. Takže mi mobil zazvonil ve čtyři ráno a já se šla na tu show podívat. 

V tu dobu byl z měsíce jasně vidět už jen srpek a zbytek se pohroužil do tmy. Bylo to tak zvláštní jít usínat za takřka kompletního úplňku a vprostřed noci vidět pouze jeho zlomek. Na rozdíl od zatmění slunce však to měsíčné trvá i několik hodin a zkuste si bez dalekohledu mžourat na ten neuvěřitelně vzdálený jasný bod na nebi a nezačít po chvíli švidrat. Proto jsem se také rozhodla podívat se jen na tu zásadní pasáž.

Plně zatažený měsíc měl takovou hnědou až růžovou barvu. Popravdě jsem si myslela, že v článku, který jsem předtím pročítala, budou přehánět, ale skutečně se měsíc zastíněný Zemí zbarvil do načervenalých tónů. To celé doplnil krásný výhled na kompletní hvězdnou oblohu, kde se krásně předvedlo nejedno známé souhvězdí.

Nakonec jsem u pozorování vydržela zhruba dvacet minut. Ne, že bych nezvládla zírat trochu déle, ale přibližně kolem 4:20 se nad naší obcí nebe nekompromisně zatáhlo a vzhledem ke slabé intenzitě vzdušných proudů bylo jasné, že se hned tak ty naducaná tlustá skla neodvalí. Takže jsem šla zase spát.

No, jsem ráda, že jsem měla tu možnost se na něco takového podívat. Jsem ráda, že vesměs vyšlo i počasí. A jsem ráda, že jsem nebyla líná vyhrabat se z postele. Těch dvacet minut za přerušený spánek stálo.

Začínám strašit s prosincem

Sotva jsem nastoupila do školy, už na mě čekal další "balíček". Vlastně jsem se nemohla dočkat, až se zase dostanu do Brna a přivezu si domů nějaké ty nové papírové miláčky. No a nebyla bych to já, abych už nezačala shánět i dárky na prosinec.

Že zbytečně plaším a straším? Jen si vzpomeňte, jak je nemožné dostat se do LK v předvánočním čase. Všude zacpané uličky kde se jeden zákazník druhému nevyhne ani v době klidu a vůbec agresivní jedinci kam se podíváte. Každý rok to samé. Každý rok naprosto stejné. Proto nakupuji s předstihem a proto pro mě pak prosince znamená většinou to, co leden - cesty domů a do školy a vyhýbání se centru obloukem. Jen někde splašit infantilní balící papír (loni a předloni jsem své dárky poznamenala motivem plyšového medvídka) a stužky, a mám vystaráno. No stres, jen kapr, bramborový salát a skripta. 

Zabít nebo milovat - Kresley Cole (61,-)

Závod o život - Kresley Cole (61,-)

Nedostižný přízrak - Kresley Cole (61,-)

Cesta zrady - Laura Joh Rowland (79,-)

Dárky:

Kalypso - Ed McBain (59,-)

Osm černých koní - Ed McBain (59,-)

Přízraky - Ed McBain (59,-)

Hle - text!

Znáte to? Máte napsat esej, otevřete proto Word, nějaké základní termíny pro přesnost dohledáte na internetu a pak začnete o zadaném tématu "inteligentně" polemizovat. (V mém případě o Lisabonské smlouvě.) 

Čučíte do Wordu, kurzor bliká a z klávesnice se na Vás šklebí desítky písmen, číslic a interpunkčních znamének. V hlavě prázdno jako v tom hrnku s želvičkou, o který jste si ještě před půlhodinou hřáli dlaně. Žádná myšlenka, žádný nápad, jen to protivné slunce, co svítí přímo do očí. A Vy se nemůžete zvednout, protože jste nedokázali před lety podat dostatek argumentů pro to, abyste dostali noťas namísto stolního počítače. 

A jen tak sedíte a čumíte a nevíte co by, až Vás napadne: "Tak se rozepíši nad něčím jiným." 

Otevřete blogger, dáte "nový článek" a začnete psát o tom, jak momentálně vypadá Vaše zoufalá situace. Klávesnice najednou není úhlavní nepřítel a i v tom editoru se nachází víc než ten skomíravě poblikávající kurzor. Hle - text!

Zahřívací kolo máme tedy z krku a můžeme se vrhnout na něco konstruktivního, co zaručí Váš další postup studiem. Jenže...

Kurzor stále bliká a inspirace nepřichází. Takže co zbývá? Pustit si film a doufat, že to přijde příští víkend, protože nesnášíte stres a nechcete se trápit na poslední chvíli v říjnu. Zvlášť, když Vám eseje jdou a prochází Vám v nich i drzost nejvyššího kalibru. Protože co? Protože většina "zlých" profesorů miluje opozici.

Česká vs. americká zombie apokalypsa (srpen 2015)

Kam se ten srpen poděl? Připadá mi jako včera, kdy jsem psala souhrnný článek o červenci, a najednou tu je další měsíc. Nějak to uteklo. Srpen je nenávratně pryč a spolu s ním i mé poslední letní prázdniny se statusem studenta. Příští rok snad budu mít už stálou práci, plat, ze kterého se dá něco málo ušetřit a kdo ví, třeba se i konečně odstěhuji "do vlastního". Uvidíme.

S tím, co jsem za srpen přečetla spokojena nejsem. Říkám to rovnou. Ale hlavu nevěším. Co jsem začala zase jezdit do města, pomalu ale jistě se vracím ke čtení v MHD. V posledním týdnu jsem navíc opět pocítila takovou tu čtenářskou vášeň pro četbu a dokonce se i těšívám, až si vyšetřím chvilku na sezení v křesle pod lampou. Škoda jen, že si nemohu dovolit noci probdít, protože právě v noci se mi teď čte nejlépe, což ovšem znamená, že toho času až tak k dispozici není.

Navíc jsem se pustila do menšího předělávání knihovny, takže tu teď mám, lidově řečeno, bordel jako v tanku. Jenže to k tomu asi patří, když se jeden snaží trochu více zorganizovat ten svůj život a vše co s ním souvisí.

Čisté radosti mého života - Jan Šmíd
Dobrák - Jiří Kulhánek (ebook)
Staré dobré časy - Robert Kirkman, Tony Moore 

Letní přistěhovalci

Vzhledem k tomu, že se přes léto, tedy pokud tam nemám zrovna brigádu, do města moc nedostanu, šance že mi něco málo přibude v knihovně značně klesá. Ale je to jen dobře. Však si toho jinak v průběhu roku opatřím víc než dost.

Jediné, co mě ale trápí je fakt, že nějak nestíhám kupovat hlavně ty knihy, které doopravdy "potřebuji". Nedoplňuji série, neberu kousky od oblíbených spisovatelů a pak najednou zmizí z knižních pultů a já si začnu nadávat. Jenže ono je to docela těžké, když máte za jednu z těch knih vypláznout najednou tři stovky. 

Nebe v plamenech - Emmy Laybourne (59,-)

Newtonovo dělo - J. Gregory Keyes (195,-)
Nemilovaní - John Saul (44,-)
Trápení - Richelle Mead (89,-)

Když i komáři potí krev (červenec 2015)

Tak jsem si malovala, jak se konečně pustím v červenci do nějakých článků a jak to tu alespoň na krátký čas ožije a ono prd. Veškerá naděje zemřela spolu s potem stékajícím po zádech a nemilosrdnou výhní. Tak ráda bych otevřela okno, jenže to by tu bylo ještě hůř. Proto to tu bedním jak jen se dá a tiše podezírám své podvědomí, že se snaží vytvořit bezpečnostní kryt.

Airnet - Geoff Ryman
Šepot - Mijuki Mijabe
Nebe v plamenech - Emmy Laybourne
Pád Bastily II - Alexandre Dumas, st.

Vím, že jsem se tu zmiňovala, že bych se chtěla v létě věnovat především své sbírce asijské literatury, abych se mohla později chvástat tím, že nejenom že ony knihy vlastním, ale že znám i jejich obsah. No "jasně". Velká očekávání = chabý výsledek. Takže dělejme, jako bych nic neřekla.

Za jemného komářího bzučení (červen 2015)

No jo, je tu léto. To prokleté léto. 

Na jednu stranu má člověk daleko více volného času, ještě v deset večer není úplná tma a když potřebuje vstát brzo, nemusí mžourat pod hvězdnou oblohou. Jenže léto není jen o tom. Vzduch je zamořený prachem, hmyzem, venku je nedýchatelné dusno a vyjít mimo proud větráku hraničí málem se sebevražednými sklony. Takže když pak mám sedět pod rozžhavenou střechou a pokoušet se napsat nějaký ten článek, je to takřka jedno velké zoufalství. To už si raději pustím nějaké anime. A přitom to není o tom, že bych sem něco přihodit nechtěla. Naopak. Kdybych Vám ukázala, kolik mám rozepsaných konceptů...

Ale co už. Je nejvyšší čas na měsíční rekapitulaci.

Pořád mi pijou krev - Kimberly Pauley (ebook)

Erebos - Ursula Poznanski
Stepfordské paničky - Ira Levin
Mezi zloději - Douglas Hulick
Tanec stínů - Kalayna Price

Ať se na to dívám jak chci, s politováním musím konstatovat, že se opět žádný velký čtenářský boom nekonal. Podařilo se mi totiž přečíst pouze standardních pět knih. A kdyby nebylo maratonu, patrně by to dopadlo ještě hůř. Hold se z té čtenářské krize nějak ne a nemohu dostat. Co na tom, že jsem zhruba třicet knih ve skluzu oproti předešlým sezónám.

No nic, konec skuhrání, dejme se do toho.

#1 Odškrtnuto - Připravit si sushi

Nejsem příliš temperamentní bytost, od života chci skutečně jen málo, přesto ale se najde pár maličkostí, které chci okusit i na vlastní kůži a ke kterým jsem se zatím nedostala či hned tak nedostanu. Ne že bych někde měla napsaný seznam, ale myslím na ně. Občas.

A tak mě shodou okolností napadlo, že bych právě těmto drobnostem mohla věnovat docela malý prostor i na blogu. Jednak proto, aby mě to trochu motivovalo plnit si svá "přání" častěji a jednak proto, aby to tu nebylo tak příšerně monotónní.

(pozn. fotky nejsou barevné kvůli špatnému osvětlení)

Chtěla jsem jen jednu,...

... ale koupila čtyři.

Popravdě jsem si myslela, že se hned tak do města nedostanu, ale nakonec se ukázalo, že tomu bude zase trochu jinak. A tak jsem si řekla, že využiji příležitosti a konečně si koupím tu jednu knihu, okolo které tak dlouho chodím jako mlsný kocour. Že si ji předobědnám na internetu, abych se tam zbytečně dlouho nerozhlížela, nebo by to totiž mohlo skončit zle. No, dopadlo to trochu hůř, než kdybych tam šla jako normální smrtelník a neblbla hodinu na netu.

Smrtí život začíná - Gabriela Chrastilová (48,-)

Lila Black: Zachovej klid - Justina Robson (87,-)

Hlad jako žádný jiný - Kresley Cole (61,-)

Zmije - Andrzej Sapkowski (44,-)

#1 Desetidenní maraton (červen 2015)

Vzhledem k tomu, že jsem se kvůli škole a nemoci dostala do nečekaného čtenářského skluzu, rozhodla jsem se i letos podstoupit svůj soukromý maraton.

Původně jsem s ním chtěla začít již o týden dříve, ale po prvním dnu, kdy jsem se trápila s Erebosem, který mě tak neuvěřitelně nebavil a nedokázal moji pozornost udržet déle, jak pár stran, jsem ho odložila o další týden. Stejně se pak ukázalo, že bych na čtení neměla čas, poněvadž jsem byla neustále odvolávána k jiným věcem.

Maraton jsem tedy zahájila v pondělí 15.06. 2015. Jeho cílem se ovšem nestalo pokořit vytyčený počet stran, ale spíše počet jednotlivých svazků. Pokud totiž chci během roku zvládnout přečíst 100 knih, na počtu stran nakonec nezáleží. Navíc jsem se rozhodla, že se pro maraton pokusím využít ne sedm, ale rovnou deset dnů.

Kromě extrémního čtení jsem se ale také rozhodla maraton využít k "čitatelskému znovunabuzení". I přesto, že mám totiž na čtení čas, nemohu se k němu nijak dokopat. A je úplně jedno, že se mi na poličkách skví jeden zajímavější titul vedle druhého. Prostě to nějak nejde.