(Nejen) naježeno

(Všimněte si těch světýlek vzadu. Jo, jsem pozér. Ale nestydím se za to.)

Včera jsem absolvovala poslední zkoušku semestru, takže si teď dávám dva či tři dny oraz, kdy nebudu vůbec na nic z mých povinností myslet a ani nic dělat. Budu se jen válet, válet a válet, a tak mě napadlo, že bych konečně mohla napsat i něco aktuálnějšího na blog.

Snad není vášnivého čtenáře, kterého by kdy urazilo, že z balícího papíru vytáhl knihu. Ani já nejsem výjimkou. Ale protože mám dost široké čtenářské pole působnosti a jednou za pár let se zaměřím na zcela nové autory, nikdo neriskuje hloupý tah slepého nadělování, a proto jsem každoročně žádána o seznam toho, co by mi udělalo radost. Proto, aby to bylo alespoň trochu napínavé, ony seznamy bývají skutečně(!) dlouhé. Přesto ale, že se většinou jedná o desítky položek, pokud naleznu pod změtí zelených větví alespoň tři balíčky, beru to prakticky jako zázrak. Letos se ovšem událo něco neočekávaného a knižně se rozdal i ten Ježich, od kterého bych to ani v nejmenším nečekala. (Tedy čekala, ale nečekala bych, že se TAK rozšoupne.)

Abych ale byla úplně přesná, jeden kousek jsem si pod stromeček nadělila sama a dva dokoupila v každoročních 30% slevách. Původně jsem tuto slevu sice chtěla využít jinak a konečně si pořídit Asfalt (Štěpán Kopřiva), ale protože jsem při psaní seznamu byla lehce roztržitá a napsala na něj pouze třetí díl z jedné série, který mi jeden z Ježichů shodou náhod skutečně naježil, a já nečtu série na přeskáčku,  rozhodla jsem se investovat do něčeho jiného a dokoupit si díl první a druhý. Jo, já se k tomu Asfaltu prostě nikdy nedostanu.

Takže čím začít...

Jediné, co jsem vlastně tak nějak čekala a skutečně si i moc přála bylo, abych měla konečně kompletního Zaklínače a mohla ho tak dočíst. Povídkové sbírky a třetí díl jsem četla jako ebooky, ale protože jsem se pak zapřísahala, že sérii dočtu až ji budu mít na papíře, mám tak trochu (cca 2 roky) skluz. A vzhledem k tomu, že jsem při čtení třetího dílu nebyla v úplně stoprocentní koncentraci, nakonec si nejspíš stejně dopřeji i rereading Krve elfů. No a protože je Ježich bůh všech knižních obdarovávačů, skutečně mi zbylé díly nadělil a já se tak teď mohu kochat tím nádherným pohledem na všech deset hřbetů. Jo, vedle Lukjaněnka a Kulhánka to vypadá fakt pěkně. Ať si říká kdo chce, co chce, tyhle malé paperbacky jsou nejhezčí.

Z narážek kolem dokola a díky poněkud stresujícím komplikacím během shánění, jsem ještě před dnem D pochopila, že se ke mně chystají i tyhle čtyři krásky. Ano, začínám skutečně kompletovat Mercy Thompson. Série je to skvělá, hlavně teď v prosinci jsem se do ní začetla a momentálně už načínám osmý díl. Dokonce jsem i dostala chuť si první díl přečíst znovu. Takže nejspíš, až dočtu osmičku, zopakuji si i tohle. Evidentně jsem ale mohla mít těch dílů víc, protože to Ježich okomentoval slovy: "Měli tam víc dílů, ale když byly na seznamu jen čtyři, tak dostaneš jen čtyři." To mám za tu "skromnost".

"Koupí" této série tak ale dokazuji, že pokud knihy za něco skutečně stojí, nebráním se tomu si je pořídit, i když jsem je již četla jako ebooky. Určitě se do nich pustím znovu. (Chm, mohla bych napsat článek o eboocích, které jsem si již pořídila ve fyzické formě a na které se ještě chystám. Co?) Nakonec jsem i ráda, že jsem dostala právě je, protože začínají být skutečně těžce sehnatelné. Kupříkladu třetí díl byl prý zdlouhavě vymáhán v Arrakisu, protože v nespecializovaném knihkupectví je jinak nedostupný. Nakonec mám sice kousky se zažloutlou ořízkou a čtvrtý díl má na sobě rýhu (na to jsem samozřejmě Ježicha neupozornila, protože už tak litoval té ořízky, která mně třeba naopak nijak nevadí), ale pořád mi to připadá lepší, než shánět je později po antikvariátech.

Další sérií, o kterou jsem obohatila svoji knihovničku, je Burton & Swinburne. Pod stromečkem jsem ale nalezla pouze třetí díl. Jednalo se tedy právě o tu sérii, kterou jsem do seznamu zanesla špatně. Takže jsem se nakonec rozhodla onu 30% slevu využít na dokoupení prvního a druhého dílu. Přeci jen šest stovek se na zemi neválí jen tak. Kup samotných knih pak byl neskutečný masakr. Nekonečné fronty, protivní lidé. Jednou jsem se zkusila jakési postarší paní zeptat, jestli u ní končí fronta, protože lidi kolem nevypadali zrovna sešikovaně, a byla jsem obdařena tak hnusným pohledem, až jsem si s úsměvem na rtech pomyslela, že jí to karma hezky vrátí. Nakonec mi ani neodpověděla a místo ní mě instruoval milý mladý muž s encyklopedií ptactva. (V tento den šly zjevně na odbyt hlavně drahé knihy.)

Největší šok jsem ale zažila až při rozbalování těchto krasavců. Co si budeme povídat, tyhle kousky nejsou právě z laciného kraje a do seznamu jsem je napsala spíš... nevím... aby toho na něm bylo prostě víc. Že bych je dostala, na to jsem vůbec nespoléhala. A už vůbec jsem nedoufala, že je dostanu právě od toho člověka.

První jsem rozbalila Strach moudrého muže. A jaká byla má reakce? Asi patnáct vteřin jsem doslova zírala s pootevřenou pusou, pak jsem knihu přitiskla na hruď a začala mumlat něco o tom, že: "Tenhle milášek nikdy nebude češtovat autobušem," čímž jsem myslela, že ho budu číst pouze doma a něžně hýčkat. Nakonec mě překvapilo, že je první díl o tolik tenčí a opět - krásné obálky. Wa cha, cha.

No a nakonec, aby se neřeklo, jsem dostala i jedinou nefantasy/sci-fi knihu ze seznamu: Stará dáma vaří jed. Autora chci už pěkných pár let (cirka 6 let) vyzkoušet, ale prozatím jsem se k tomu nedostala. Co se obsahu týče mým smyslům Stará dáma lahodila asi nejvíce, a tak jsem se rozhodla zkusit, jestli by se některému dárci nehodila do krámu. Hodila. A tak ji tedy mám a docela se těším, až tento atypický druh humoru v brzké době vyzkouším. Knížečka je to útlá, tak snad bude mít hutný humor a spád.

Na fotce pak můžete vidět i první díl série Kladivo na čaroděje. Tuhle knihu jsem si koupila zcela sama ještě před svátky s tím, že si ji nadělím "sama sobě si" pod stromeček, kdyby se náhodou moc nenadílelo. Ono se totiž už poslední tři roky šušká, že se dárky omezí na zdvořilé minimum. No, zatím to tak nevypadá. Alespoň to byl ale pro mě argument, abych si konečně pořídila něco od mého oblíbeného recenzenta. Tak uvidíme, jak moc se mu jeho drzý humor podařilo přenést i do tohoto projektu.

Možná to teď vypadá, že jsem dítě rozmazlené, ale věřte, že tohle je skutečně poprvé, kdy se mi tu sešlo tolik knih. A navíc... kromě myšoidního županu, díky kterému mě teď ostatní považují za plyšáka, a nějaké té kosmetiky a toaletky, jsem už nic jiného nedostala.

Řekne mi někdo, co dostal pod stromeček on?