Z novoročního výprodeje Baronetu

Nevím ani jak se mi to podařilo, ale za poslední dva měsíce jsem si domů nepřinesla žádnou novou knihu. Buďto jsem se nedostala vůbec do města a nebo jsem knihkupectví míjela širokým obloukem. Nevím jak na ostatní, ale na mě ty masy lidí natěsnané na malém prostoru, které Vás v záchvatu každoročního před a povánočního šílenství div neušlapou, nepůsobí příliš příjemně a tak míjím nejen obchody, ale i celou hlavní brněnskou třídu širokým obloukem.

Monument 14 - Emmy Laybourne (61,-)
Dech - Sarah Crossan (52,-)
Vzpomínky stínů - Kalayna Price (61,-)
Dar vlka - Anne Rice (52,-)

Jenže teď už je únor, lidé přestaly šílet po novoročních slevách a to velké děsivé zvíře pozvolna utichlo do každoroční stagnace. Je opět víceméně klid. A právě díky tomuto klidu mě zase jednou přemohla zvědavost a já se jala brouzdat po internetu. A jak to tak u mě často chodí, štěstěna na sebe nenechala čekat dlouho.

Je to zhruba půl roku, co jsem si domů přinesla první dva díly ze série Alex Craft. Celkový námět mi tehdy nezněl nijak špatně a cena byla také libová. Toužila jsem mít v knihovně něco trochu něžnějšího, co by mi jednou za čas zpříjemnilo noční bdění. Kupodivu se ale z prvního dílu vyklubalo celkem dobré mysteriózní čtení pro ženy bez touhy opakovaně číst o nudných sexuálních praktikách nadpřirozených bytostí. Byť se nejedná o nijak originální počin a autorka si mohla daleko více pohrát s obsahem a dějovou kostrou, trochu jej nahustit a přidat nějakou tu akčnější scénu, nedá se o prvním dílu říci, že by byl pro mozkové buňky vyloženě urážlivý. A tak jsem se tedy cíleně poohlédla i po třetím dílu Vzpomínky stínů a s potěšením zjistila, že už i on je ve výprodeji.

Co mě ale potěšilo daleko víc, byl Dar vlka od Anne Rice. S občasnou těžkopádností autorčina stylu jsem měla tu čest již při četbě Interview s upírem, přesto jsem si ale později pořídila i Upíra Lestata. A ano, přiznávám, že autorčin styl není úplně pro každého, přesto si ale myslím, že je to jeden ze základních pilířů paranormálních romancí, přičemž si to zachovává ještě i jistou důstojnost a distanc od lacinosti. Proto jsem si také knihu zapsala na seznam možných dárků. Přání nebylo vyslyšeno a já jsem nakonec ráda, protože vidět to teď za těch pár korun, bylo by mi líto darujícího.

A protože je hloupé si brát knihy pouze dvě, odhodlala jsem se pořídit si také něco z nabízených kousků pro mládež. Ne, nemám na poličce nic z těch populárních žroutů peněz z rodičovských peněženek. Jediné, co se u mne dá nalézt, je trilogie Chaosu (Odkaz dračích jezdců nepočítám), kterou jsem ovšem shrábla taktéž ve výprodeji. Literaturou pro mladé neopovrhuji, čtu ji ráda během nudných přednášek a ve volných chvílích v práci, ale nikdy bych do nich neinvestovala plnou cenu, a to ani jako mladistvá. Nevím jak ostatní, ale já vyrůstala na Tolkienovi, Kulhánkovi a Lukjaněnkovi, přičemž k YA jsem se dostala až ve dvaadvaceti. Je to čtivé, příjemně zábavné, ale nehodnotné. Přesto jsem se ale rozhodla si pořídit dva kousky, které mě zaujaly svým námětem - Monument 14 a Dech. Ani náhodou nevěřím, že z toho padnu do kolen nadšením, ale tak... O co vlastně jde?